20 000 kořenáčů
Sázeli jsme zhruba 20 tisíc kořenáčů japonského topolu. Sadba nám s přestávkami trvala skoro až do listopadu. Bylo to poprvé, co jsme sázeli takto velké množství kořenáčů najednou, a proto to pro nás byl i experiment, jaké množství kořenáčů, a v jakém čase, počasí, my a naši lidé zvládneme zasadit.
1 člověk - 700 sazenic za den
Maximální množství bylo okolo 700 kořenáčů topolů na osobu a den – podle vlhkosti půdy. Pro sadbu jsme používali speciálně upravený sazeč s konickým tvarem ve tvaru kelímku kořenáče, který práci hodně usnadňuje a zrychluje.
Nejlepší je sázet v dešti
Nejlépe se nám sázelo do vlhké půdy, protože tehdy do ní sazeč snadněji proniká. Když je horko a sucho, jde to ztuha a člověk se více nadře. Nedá se pak zvládnout takové množství najednou. Takže úplně ideální bylo sázet v dešti.
Pracovníci vyfasovali pršipláště
To jsme však zase narazili na ochotu našich zaměstnanců. Moc se jim v dešti nechtělo pracovat. Báli se, že promoknou a nastydnou. Museli jsme tedy zainvestovat a našim lidem pořídit speciální nepromokavé kombinézy s kapucí. Pak už se nemohli dále vymlouvat.
Nasáklé kořenáče jsou o dost těžší
Dalším problémem byla vhodná přeprava kořenáčů na pole. Ne, že by kořenáče vyžadovaly nějaké zvláštní zacházení, ale přece jen nebylo žádoucí, aby se nám polámaly. Přenášení přepravek s kořenáči v dešti, když jsou nasáklé vodou a mají o dost větší hmotnost, není zrovna oblíbenou disciplínou.
Docela teplý podzim naše lidi také uchlácholil v tom, že snad budou moci sázet japonské topoly až do půlky prosince. Proto jsme je museli v listopadu velmi pobízet, abychom vše stihli zasadit dříve, než půda zamrzne.
Zajícům a srnkám topoly chutnají. Páchnoucí Hukinol je odradí
S prvním sněhem jsme očekávali první „ochutnávače“ stromků malých topolů z řad zajíců a lesní zvěře. Bohužel topoly začali degustovat mnohem dříve. Proto jsme museli nasadit pachové odpuzovače, jako je například Hukinol. Nutno zmínit, že je to opravdu takový zápach, jenž je nepříjemný i člověku.
Největší škůdcem je člověk
Dále jsme se snažili na poli rozmístit rovnoměrně i hlídací psy v boudách, tak abychom odradili zvěř i šelmou psovitou. A pro varování před škůdcem největším – člověkem.
Těšíme se na jaro, přihnojujeme
Už se těšíme, jak nám našich 20 000 kořenáčů příští jaro obrazí listím a vyžene se pěkně do výšky.
Zároveň jsme chtěli vyzkoušet, jak dobří jsme pěstitelé, kolik kořenáčů zvládneme bez problémů vypěstovat, a co to v takovém počtu obnáší. Zkoušeli jsme i přihnojování. Nutno říci, že je přihnojování opravdu poznat. Ale přihnojované kořenáče japonských topolů jsou pak zase více náchylné na nedostatek vody a sucho.